Nic nebude. Volby ani radar. Tak. Za ten radar nám prý Američani aspoň nechají někoho vystřelit do vesmíru. Vystřelil bych Paroubeka i Klause. Oba jsou to Kremroleho agenti a lákají je Východní přísliby. Ale v raketoplánu bude místo jen pro jednoho.

Národ volí (pro tento čas) Klause, ačkoliv ten možná kope za spolek KGB pouze nevědomě a jen veřejně onanuje. Paroubeka necháme doma. Ten už Marťany stejně nepotřebuje. Na ošéfování ústavního soudu má Filipa. Je to prase a pro spoustu lidí je to prase dobře čitelné. Díky pravidelným poplácáním z Hradu však ztrácí jeho prasárny lesku. Proto Klaus, vystřelíme Klause. Dělá z Paroubka člověka hodného respektu, dodává legitimitu jeho činům.

Navíc. Klaus kecá taky proti smlouvě z Lisabonu, která se teď bohužel jeví jako jediná bezpečnostní záruka. Co když se v rámci přehodnocování vztahů přijde na to, že už není potřebné NATO? Kdo zastaví Rusa od opakování Gruzie? Bez radaru nám nejčkon nezbyde nic jiného, než Lisa-boa přijmout. Na její odmítnutí nemáme koule. Němec si už vytahuje pero na podpis a co chvíli ji schválí Irové. Dostali za vyučenou od restaurovaného Barrosa a mají možnost složit reparát z referenda.

Je to druhý, tentokrát smutný, dárek k výročí. Přijmout buzeraci od onoho imaginárního “uředníka z Brusele” než abychom si nechali šlapat po hrbu od “mužika z daleké Rusi”. Není nějaká “naše” či “třetí” cesta, nebudem sichrajckou mezi východem a západem. Američané to včera potvrdili.

Takže, vystřelit Klause a přijmout Lisabon.